R O Z M N O Ž O V Á N Í
úvodní stránka  |  základní rozdělení  |  jak získat ocelota  |  typy koťat  |  anatomie  |  rozmnožování  |  teritorium
chování  |  péče o zdraví  |  cvičení  |  ocelot a hry
ROZMNOŽOVÁNÍ

    Samice ocelotů, stejně jako všechny kočkovité šelmy mají dvojrohou dělohu (placenta bicornis) a zárodek je vyživován pomocí pásové placenty (placenta zonaria), tedy pravé placenty endoteliochoriálního typu. Počet struků odpovídá průměrnému počtu 1 - 2 mláďat (velmi vzácně však i 4 mláďat) ve vrhu. Samice mají totiž jen 2 páry struků umístěných na břiše. Říje začíná obvykle počátkem října a trvá zhruba do konce ledna, někdy i déle. Po tuto dobu se samec i samice zdržují spolu, v některých ojedinělých případech spolu i loví. Po celou dobu říje se intenzivně páří, ačkoliv samice může být oplodněna pouze jeden den z celé doby říje.Na rozdíl od jiných kočkovitých šelem, které mají 38 diploidních chromozomů jich má ocelot 36, což platí i pro margaye.
    Páření je doprovázeno soubojem samců o samici. Jen zřídka však tyto souboje končí smrtí jednoho z rivalů. Samec se samicí se k sobě v době námluv chovají víceméně něžně, i když okolo vlastního pářícího aktu je mnoho vyceněných zubů, řevu i tvrdých ran tlapami. Při vlastním aktu je samec nad hřbetem samice a uchopuje ji v zátylku zuby.
    Samice rodí mláďata v nejpříhodnějším úkrytu, jaký může ve svém teritoriu nalézt. Bývá to dutina pod kořeny stromů, štěrbina mezi balvany, jeskyně, dutina stromu, nebo husté houští křovin či trávy. V takovém doupěti se samice zdržuje s mláďaty do té doby, než jsou schopna ji následovat na jejích potulkách za kořistí, a opouští je pouze tehdy, když jim potřebuje opatřit potravu. Později samice, doprovázena svým potomstvem, vyhledává již jen příležitostné úkryty, i když se k původnímu doupěti může se svou rodinou ještě mnohokrát vracet. Mláďata se rodí slepá a hluchá a teprve po 5 - 10 dnech sejejich oči a uši otevírají. Přesto však reagují na prudší změnuintenzity světla nebo na hlasitější zvuky. Mateřské mléko sají mláďata po dobu 3 - 6 měsíců, avšak ve stáří 6 - 8 týdnů jsou již schopna přijímat i malé kousky masa, které pro ně jejich matka ukousne a připraví.
    Na výchově mláďat se prakticky vždy podílí jen matka. Otec si většinou svých potomků nevšímá a opouští svou partnerku ještě dříve, než se mláďata narodí. Matka musí někdy dokonce mláďata před samcem, ať již jde o jejich otce, nebo o samce cizího chránit. Je totiž známo, že samci někdy zabíjejí a v některých případech i sežerou mláďata, jež matka na kratší dobu opustila.
  Mláďata však někdy zabije i vlastní matka. Jestliže k takovému případu dojde, bývá pak nejčastěji jeho příčinou - ať to zní sebeprotimyslněji - mateřský instinkt zachování druhu. Taková situace totiž nastává, když se ve vrhu objeví větší počet mláďat - obvykle 4 - 5. Pro samici to znamená značnou fyziologickou zátěž, zejména pokud jde o vytváření mateřského mléka, a její organismus by nestačil na to, aby bylo zajištěno zdárné odchování všech narozených mláďat. Proto samice jedno popř. i dvě mláďata - samozřejmě ta nejslabší - zabije. Když samice takto počet mláďat zredukuje hned po narození, mají zbylí potomci daleko větší příležitost vyrůst ve statné jedince schopné vzdorovat všem nástrahám, které jim život připraví.
    Někdy samice zabije a dokonce i sežere mláďata i z jiných příčin, například tehdy, cítí-li se silně ohrožena a podlehne-li při tom momentální panice. Malá mláďata mohou někdy přijít o život i při tom, když je matka přenáší z ohroženého místa. Samice přenášející své mládě za zátylek nebo za hlavičku může v rozrušení o něco více sevřít čelisti a ukončit tak životní pouť svého potomka na samém počátku.
    Péče samice o mláďata však nespočívá jen v jejich ošetřování, krmení mateřským mlékem a v pozdější době v obstarávání masité potravy. Matka musí mláďata také připravit a vychovat k samostatnému životu a k jeho uhájení. Mláďata dospívají ve 2 - 3 letech, plně se osamostatňují v 1 - 1,5 roce života.

Rozmnožování v zajetí
    Projevy říje a následný akt páření jsou shodné jako v přírodě, s tím rozdílem, že samce musíme vždy oddělit a tak zajistit samici potřebný klid a koťatům bezpečí. Mnohdy je pak důležité odchovávat mláďata uměle, ať už z důvodu nezájmu samice, nebo proto, že kotě má být ochočeno a připraveno na život mezi lidmi jako domácí mazlíček. Samice musí dostávat v době březosti a následně i po porodu co možná nejrozmanitější stravu včetně vitamínů a minerálů. Další z důležitých věcí, kterou musíme mít na mysli je každodenní přísun čerstvé vody, jelikož nedostatek vody často způsobí, že samice koťata sežere.



UMĚLÝ ODCHOV


(obr.18)
Na obrázku vidíme krmení malého koťátka: jedna ruka svírá tělíčko tak, abychom koťátku nebránili v mléčném kroku. Otvor v dudlíku nesmí být příliš velký, protože by se kotě zalykalo a mohlo by se dokonce udusit
    Po narození krmíme koťátko z lahve (obr.18). Kotě má sací reflex a přijme dudlík lahvičky stejně jako mateřskou bradavku. Vzniknou-li zpočátku potíže, přejedeme kotěti dudlíkem několikrát přes pysky, a jakmile otevře tlamičku, strčíme ho dovnitř. Koťata nevypijí mnoho, a když se nasytí, další potravu už nepřijmou. Je rozumnější nakrmit kotě o něco menší dávkou, než ho přesytit. Při krmení nepokládáme kotě na záda.
    Po jídle masírujeme kotěti lehce bříško chomáčkem vaty tak, jak by ho olizováním masírovala ocelotí matka. Podporujeme tím trávení. K vyměšování stolice a moči povzbuzujeme kotě tím, že mu chomáčkem vaty otíráme okolí řitě. Je to velmi důležité a nesmíme na to nikdy zapomenout.

Všeobecné rady ohledně krmení kotěte
- potrava musí mít pokojovou teplotu nebo býtvlažná.
- koťata musí mít vždy k dispozici dostatek pití. Voda musí být vždy čerstvá.
- misky na vodu a na potravu po každém jídle vymyjeme.
- během jídla a po něm poskytneme zvířeti potřebný klid.

Jak často krmíme
- od prvního dne do konce druhého týdne krmíme každé dvě hodiny ve dne i v noci!
- od druhého do třetího týdne krmíme každé dvě hodiny od 6.00 do 24.00 hod.
- od třetího do čtvrtého týdne krmíme každé tři hodiny od 6.00 do 24.00 hod.
- od čtvrtého týdne kotě převádíme na pevně stanovené hodiny krmení.



VÝVOJ KOTĚTE

    Vývoj koťat ocelotů probíhá v podstatě vždy stejně, různé vývojové fáze však mohou i u koťat ze stejného vrhu nastupovat opožděně nebo urychleně.

První den
    Po porodu jsou koťata osrstěná, hluchá a slepá. Již během první hodiny se u nich výrazně vyvíjí čich a hmat, jejichž pomocí rychle nacházejí zdroj potravy. Zatím nejsou příliš aktivní, reagují však již velmi aktivně na světlo. Stále spí a probouzejí se jen ke krmení. Obvyklá porodní váha kotěte se pohybuje okolo 150 g. (obr.19)

Druhý den
    Koťata přibrala na váze v průměru již 20 gramů. Intenzivně sají od matky a lze již zřetelně pozorovat tzv. mléčný krok, což je vrozené chování, které slouží k podnícení toku mléka od matky. Malé tlapky, většinou s roztaženými drápky, "masírují" okolí bradavky. (obr.20)

Třetí až sedmý den
    Koťata přibyla na váze dalších 30 gramů. Mají již dobře vyvinutý čich. I když ještě nevidí, slabě prskají a vydávají syčivé zvuky "ffffff" jakmile se k nim přiblíží někdo jehož neznají. Díky vyvinutějšímu hmatu se již daleko lépe orientují v matčině kožíšku, rozlišují jednotlivé části nejbližšího okolí svého pelíšku. Od sedmého do devátého dne se u obou koťat objevují štěrbinky, kotě však ještě nevidí. (obr.21)
(obr.19)  Kotě na ruce. (první den života)
(obr.20)  Dva dny staré koťátko.
(obr.21)  Sedmidenní koťátko.
Osmý den
    Nyní jíž občas slyšíme spokojené vrnění, zní však ještě přerušovaně. Koťata si začínají (zatím neohrabaně) hrát, zkoušejí si olizovat bříško a tlapky. Přibývají na váze.Váží již 200-250 gramů. Drápky již umí dobře zatahovat, ale zatím je ještě celé nevtáhnou do kožních záhybů.

Devátý den
    Oči jsou již zcela otevřené, jsou však ještě kalné a koťata ještě nedokáží dokonale vnímat okolí. (obr.22)

Desátý až sedmnáctý den
    Koťata již začínají podrobněji zkoumat okolí, zvědavě lezou k okraji pelíšku. Jsou čím dál odvážnější. (obr.23)
(obr.22)  Devátý den po narození.
(obr.23)  Pokus o první výlet. (14 dní po narození)
Osmnáctý den
    Koťata již velmi dobře vidí, podnikají vzdálenější průzkumné cesty. Aktivně si hrají, rychle reagují na vizuální podněty. (obr.24)

Dvacátý první den
    Koťata váží již 400 gramů a překročila již trojnásobek své porodní váhy. Měří již s ocáskem 30 cm. Také mimika, gesta a postoje jsou výraznější. Když se přiblíží někdo cizí, zaujmou obranný postoj s lehce nahrbeným hřbetem, přitáhnou ouška k hlavě, naježí ocásek, slabě syčí a krčí se k zemi. Péče o čistotu těla je zřetelnější. (obr.25)
(obr.24)  Po osmnácti dnech života mají koťata jasné oči a již reagují na vizuální podněty.
(obr.25)  Po třech týdnech jsou již gesta, postoje a mimika zřetelné. Koťata na obrázku ježí srst a zaujímají výhružný postoj.
Dvacátý třetí den
    Začínají se prořezávat zuby, koťatům to zdá se příliš nevadí, jsou stále hravá, potravu přijímají velmi dobře. Učí se lovit na okolním prostředí, doráží na matčin ocas a zalehávají ho. Matka vyráží na delší výpravy a vrací se k nim pouze na hraní a ke krmení. Koťata stále hodně spí. Spánek a hry se střídají zhruba v intervalu 2-3 hodin.

Dvacátý osmý den
    Tento den je pro koťata zvlášť významný, mléka ubývá a matka převádí mláďata na pevnou stravu. Od této chvíle budou koťata přijímat stále častěji maso. Stávají se pravými šelmami.

Sedmý až osmý týden
    Jemná motorika je již plně vyvinuta. Koťata pilně nacvičují plížení a chytání. Baví se lezením po výškách a kousáním matky do ucha. Někdy tak dovádějí, že se matka raději stáhne.

Další vývoj
    Aktivnější chování zaměřené na chytání kořisti, vynikající výkony při číhání a plížení, plíživý běh, skok, usmrcení trhání kořisti a kořisti. Dobře vyvinutý sluch, přesné rozeznávání zdroje zvuku, výborný zrak. Začátek pohlavní dospělosti u samců v druhém u samice v prvním roce života.

design by RS & JŠ © 2002