Z Á K L A D N Í    R O Z D Ě L E N Í
úvodní stránka  |  základní rozdělení  |  jak získat ocelota  |  typy koťat  |  anatomie  |  rozmnožování  |  teritorium
chování  |  péče o zdraví  |  cvičení  |  ocelot a hry
ČELEĎ - Kočkovití (Felidae)

OCELOT VELKÝ (Leopardus pardalis) CITES 1, OHNT
OCELOT STROMOVÝ - oncilia (Leopardus tigrinus) CITES 1, nejvzácnější
OCELOT DLOUHOOCASÝ - margay (Leopardus wiedii) CITES 1, EEP



OCELOT VELKÝ (Leopardus pardalis)

Charakteristika
    Délka těla činí 71 - 87 cm, hmotnost samce 13 - 18 kg, samice 10 - 15 kg. Ocelot je středně velká kočka s krátkou hladkou a tuhou srstí s černými skvrnami uspořádanými v podélných řadách. Končetiny jsou silné a robustní, což ocelotovi zaručuje poměrně značnou sílu. Při útoku je velmi rychlý a neobyčejně obratný.

Rozšíření
    Tropická a subtropická jižní Brazílie a Paraguay, na jihu přes Střední Ameriku až po jižní regiony Severní Ameriky. Západně od And je rozšířen pouze po Ekvádor.

Biotop
    Tropické a subtropické lesy, především podél řek a jezer, ale i v hustě zarostlé křovinaté krajině. Ocelot se rád skrývá a jeho dokonalé zbarvení jej činí v přírodě téměř neviditelným.

Způsob života
    Ocelot žije samotářsky a obývá rozsáhlé území často o velikosti 50 - 60 km2. Svou kořist loví ve dne i v noci na zemi, vzácně i na stromech, kde skokem chytá zejména hlodavce např.myši, potkany, aguti, dále obojživelníky, ptáky i plazy. Příležitostně se sluní na větvích nad hladinou řek. Působí pak dojmem milého jaguára. Pokud má ocelot dostatek potravy po úspěšném lovu, odpočívá podobně jako ostatní kočky i několik hodin. Zato v deštných pralesích Amazonie, kde nalézá potravy jen málo, musí za potravou podnikat časté a dlouhé výpravy. Je tam také mnohem vzácnější než v otevřené krajině nebo na okrajích lesa či v blízkosti záplavových oblastí Panatanalu v Mato Groso a v Gran Chaco nebo ve Střední Americe.
    Mezinárodní zákaz odstřelu ocelota a zákaz obchodování s jeho kožešinou sice omezil činnost pytláků, ale střílení nebo lovu do pastí ocelotů dodnes nezabránil. Stavy ocelotů se regenerují jen pozvolna a jejich reprodukce se oživuje pomalu. Samice ocelota sice po 7O - 85 dnech březosti rodí 1 - 3 mláďata, jejich úmrtnost je však v důsledku nedostatku vhodné potravy velmi vysoká.





OCELOT STROMOVÝ - oncilia (Leopardus tigrinus)

Charakteristika
    Podobá se mramorované kočce domácí s malou hlavou a útlým tělem. Délka těla činí 45 - 65 cm, délka ocasu 25 - 33 cm, hmotnost samce až 3 kg, samice asi 1,5 kg. Základní zbarvení se pohybuje mezi světle šedohnědou a červenohnědou. Jsou známi i jedinci černé barvy s prosvítajícím mramorováním. Kresba mláďat je stejná jako u dospělých jedinců. Celkově má srst ocelota stromového hrubší strukturu. Tvarem lebky a stavbou tlap se ocelot stromový podobá kočce domácí.

Rozšíření
    Střední a Jižní Amerika od Kostariky do jižní Brazílie a severní Argentiny. Přesné rozšíření není dosud známé. Z některých oblastí byla tato šelma vytlačena.

Biotop
    Tropické a subtropické lesy, buše, hustě zarostlé břehové pásmo řek a horské lesy až do nadmořské výšky 3 200 m.

Způsob života
    Brazilské pojmenování "gato-do mato" (lesní kočka) vystihuje její skrytý způsob života. Ocelot stromový loví v lesích a buši drobné savce a ptáky. Jelikož výborně šplhá pohybuje se velmi obratně v křovinách na krajích nebo v břehovém porostu. V těchto biotopech žije mnoho malých savců a ptáků, kteří se pak stávají snadnou kořistí číhající šelmy. Loví skokem a je schopen tlapou bleskově srazit i letícího ptáka. Jeho kresba jej výborně maskuje v hustém krytu korun stromů. Z těchto důvodů uniká pozornosti a tak máme o jeho způsobu života jen velmi málo vědomostí. Samice rodí po 74 - 76 dnech březosti 1 - 2 mláďata o porodní hmotnosti asi 60 g. Přestože ocelot stromový žije na relativně velkém území musí být přísně chráněn, neboť jeho stavy jsou všude velmi nízké.
    Zajímavostí ocelota stromového je, že se jako jediná kočkovitá šelma i jako jediný z ocelotů dokáže ovinout okolo větve, nebo stromu, což mu výrazně pomáhá při získávání potravy.




OCELOT DLOUHOOCASÝ - margay (Felis wiedii)

Charakteristika
    Středně velký druh ocelota s podobnou kresbou jako ocelot velký.Délka těla činí 50 - 72 cm, délka ocasu 35 - 49 cm (je delší než zadní končetiny), hmotnost 3 - 9 kg. Samci jsou větší než samice. Oči jsou nápadně velké, vousy dlouhé. Hřbetní strana je žlutohnědá až šedohnědá s černými, částečně rozetově strukturovanými skvrnami v řadách. Srst uvnitř skvrn je tmavší. Na krku jsou výrazné černé pruhy srsti s dopředu orientovanými pesíky. Srst je měkká, místy hustší až chuchvalcovitá. Nápadně dlouhý ocas je výrazně skvrnitý. Zbarvení a kresba srsti jsou individuálně velmi variabilní. Mláďata se rodí skvrnitá.

Rozšíření
    Jižní Texas až Uruguay a severozápadní Argentina, s vyjímkou And a severovýchodní Brazílie. Na západním pobřeží je margay rozšířen až po Ekvádor.

Biotop
    Tropické deštné pralesy a opadavé listnaté lesy, pralesy podél řek. Lidským sídlům se zdaleka vyhýbá.

Způsob života
    Žije samotářsky, převážně nočním způsobem života. Velké oči dávají tušit výborné zrakové schopnosti v noční přírodě. Loví převážně ptáky a drobné savce. Jako jediná středo- a jihoamerická kočka dovede šplhat po stromech jako veverka i hlavou dolů, což jí umožňují rotaci přizpůsobené klouby tlap. Bez jakékoli přípravy bleskurychle startuje z dokonale maskované klidové polohy a tlapou sráží kolem letící ptáky. S oblibou loví kořist skokem. Margay sice loví i na zemi, ale mnohem méně než ocelot velký, takže oba druhy koček se při lovu potkávají jen vyjímečně.
     Přesto skončí mnoho margayů v pastech nalíčených na ocelota velkého. Vzhledem k tomu, že margay je vzácný a jeho životní prostor se neustále zmenšuje, je ještě více ohrožen vyhubením než ocelot velký nebo ostatní jihoamerické kočky. Malého margaye si ve volné přírodě můžeme velmi snadno splést s ocelotem stromovým, i když margay žije na rozdíl od ocelota stromového, velmi skrytě.

design by RS & JŠ © 2002